Nový Zéland

Vlajka Nového Zélandu
Vlajka Nového Zélandu
Rozloha: 268,680 km2
Počet obyvatel: 4,115,771
Hustota zalidnění: 15 ob./ km2
Hlavní město: Wellington
Nejvyšší hora: Mount Cook (3754 m.n.m.)
Nejnižší místo: Hladina oceánu ( 0 m. n. m)
Nejdelší řeka: Waikato (425 km)
Státní zřízení: Konstituční monarchie
Královna: Alžběta II. (Guvernér: Ananda Satyananda)
Měna: Novozélandský dolar (NZD)

Geografie

Nový Zéland se rozkládá na dvou velkých a několika menších ostrovech. Nachází se v jižním Pacifiku východně od Austrálie, od které jej odděluje Tasmanovo moře. Ostrovy se jmenují jednoduše Severní ostrov a Jižní ostrov. Odděluje je od sebe Cookův průliv. Na Severním ostrově se nachází vysočina sopečného původu, která dodnes vykazuje vulkanickou činnost. Proto je severní ostrov také nazýván ostrovem ohně. Naopak na jižním ostrově jsou hory pokryté ledovcem. Proto je také nazývám ostrovem ledu.

Nový Zéland má opravdu nádhernou, dobře zachovanou, přírodu. Ráz krajiny také způsobil, že většina obyvatel, až 88%, žije ve městech a ro především při pobřeží. Bylo zde natáčeno plno filmů v čele s Pánem Prstenů. Ten velmi zvýšil zájem turistů o tuto zemi i když z filmu zde zbyl pouze Kraj. Izolovanost ostrova způsobila, že se zde vyvinulo plno endemitických druhů (pták Kiwi).

Historie

První obyvatelé na území Nového Zélandu připluli až koncem 1. tisíciletí n. l. Připluli z Polynézských ostrovů a usadili se spíše na Severním ostrově, protože zde jsou vhodnější podmínky pro zemědělství. Dnes jsou tito obyvatelé známi jako Mauři.

První Evropan na ostrově byl roku 1642 holandský mořeplavec Abel Janszoon Tasman, ale první skutečný průzkum uskutečníl na přelomu 60. a 70. let James Cook. Ten ho objevil roku 1769 a zmapoval téměř celé pobřeží. Na ostrovy pak přijíždely evropské a americké lodě za účelem obchodu a lovu velryb a tuleňu. Mauři byli ochotni obchodovat s Evropany a tak se jim do ruky dostali některé potraviny (brambory) nebo zbraně (muškety).

Maurští náčelníci pak výměnou za ochranu a práva na své pozemky uznali smlouvou s názvem Treaty of Waitangi roku 1840 svrchovanost Britů. Ti jim naopak zaučili rasovou rovnost. Ačkoliv smlouva byla podepsána oběma stranami, byla pochopena odlišně, což později vedlo ke sporům. Od roku 1840 zde bylo značné evropské osídlení. Především šlo o Angličany, Skoty a Velšany, dále pak Chorvaty a Čechy.

Roku 1852 vydal Britský parlament New Zealand Constitution Act 1852. Což bylo první plně zrealizovaná snaha o částečnou samosprávu. Objev zlata v 60. letech 19. století přilákal opět mnoho přistěhovalců. Evropští osadníci se pak stále častěji dostávali do sporů s Maury o pozemky. Došlo k několika povstáním, která přerostla v otevřenou válku. Odpor Maurů byl však kolonizátory krvavě potlačen.

Vývoj na Jižním ostrově byl zcela odlišný. Zde totiž nebylo tolik Maurů a nedocházelo tedy ke sporům o území.

Osadníci Nového Zélandu začali posupně požadovat právo na sebeurčení a proto byl kolonii udělen v roce status dominia. Další vývoj je podobný jako u Austrálie. Za 1. světová války bojovaly jednotky Nového Zélandu na straně Británie. Ve 30. letech byl zasažen ekonomickou krizí a za 2. světové války bojovali opět na straně Británi a Ameriky proti Japoncům. Nezávislým státem na Comonwealthu se stal roku 1931.

Poslední vazby mezi Novým Zélandem a Britským parlamentem byli ukončeny tzv. Ústavním aktem 1986.

Politika

Nový Zéland je členem Britského společenství národů. Oficiálním vládcem je Britský monarcha reprezentovaný generálním guvernérem na federální úrovni a na úrovni jednotlivých států a teritorií guvernéry. Ten je jmenován Britským monarchou na doporučení premiéra. Volební období je obvykle pět let.

Parlament je jednokomorový. Sněmovna reprezentantů má 120 poslanců. Z nichž je 69 voleno v 69 volebních okrscích. Z těchto 69 okrsků patří původnímu obyvatelstvu 7. Dalších 51 je vybráno ze stranických kandidátek pomocí poměrného systému.

Vlajka Nového Zélandu je velmi podobná vlajce Austrálie. Rovněž má základ ve vlajce Velké Británie. Poměr jejích stran je 2:1. Základem vlajky je modré pole. V levém horním rohu je Union Jack, který má poloviční rozměry. V pravé části vlajky jsou další čtyři pěticípé hvězdy. Jejich barva je červená s bílím obrysem. Ty jsou sestaveny do souhvězdí jižního kříže, což je nejznámější souhvězdí jižní oblohy.

Významné osobnosti

  • Edmund Hillary – první vystoupil na Mount Everest

Nejvýznamější města Nového Zélandu

  • Auckland: největší město
  • Christchurch: největší město jižního ostrova
  • Wellington: hlavní město
  • Hamilton: Největší vnitrozemské město

Kam dále?